Příběhy

Rozhovor s Lamičem: Ze zoufalého nerda k blogerovi, který píše o sexu!

Osobní rozvoj, sex, komunikace a vztahy jsou základní oblasti, o kterých Lamič velmi poutavě píše na blogu www.lamic.cz. Jaký má názor na prostituci, mužské buranství a třeba i zlatokopky? To vše se dozvíte z pikantního rozhovoru!

Trh s osobním rozvojem připomíná intelektuální fetiš

Píšeš blog na téma komunikace, vztahy a osobní rozvoj. Jak tě vůbec jako introverta, za kterého se považuješ, napadlo zaměřit blog právě na tyto oblasti? Chtěl jsi se sám zdokonalovat?

Je vidět, že máš dobrou intuici. Jop, v podstatě jo. Když se ohlédnu zpět, tak už od dětství jsem byl kurevskej posera, kterej furt čuměl do země a měl strach se nějak víc projevovat. Jako introvertovi ti to nepřijde divný, ale když ti to začne mrvit mezilidský vztahy a celkovej život, začneš čichat průser.

Dno přišlo minulej rok, kterej byl poznamenanej rodinným úmrtím, rozchodem s mou ex, potížemi se studiem a celkovou nejistotou, kam s životem dál. Prostě jsem to nedával. Jako správnej zoufalej nerd jsem lezl na různý weby, kde jsem hledal možnosti, co s tím.

Po určitým vnitřním uvědomění, který nebudu moc rozpitvávat, jsem na sobě systematicky začal makat. Čuměl jsem na mý společensky šikovnější kámoše, četl různý články a knihy, nakonec sám zkoušel. Jenže furt jsem se cítil tak nějak prázdnej. Tak vznikl blog. Původně to měla být čistě deníčková záležitost, ale chtěl jsem psát i pro ostatní, takže jsem tomu dal krapet víc naučnej ráz.

Líbí se mi na tom ta tvůrčí činnost, že něco buduji a má to nějakej smysl a ohlas. Krmí to mý exhibicionistický já. Zároveň mi to dává cenný lekce do života a jak píšu různý články, nutí mě to víc přemýšlet a hlavně něco dělat. A to je v cajku.

Osobní rozvoj je z mého pohledu oblast, kde je velmi snadné sklouznout k plytkým receptům na štěstí a bohatý sexuální život. Musíš se při psaní kvůli tomu hlídat a co říkáš na aktuální trend v podobě osobních koučů?

Na tohle se mi dost blbě odpovídá, protože pak se nabízí otázka, jestli něco podobnýho nedělám třeba i já, že jo :-D.

Když nad tím tak přemejšlím, bych byl možná ještě ostřejší a řekl, že někdy trh s osobním rozvojem spíš připomíná něco jako intelektuální fetiš. Teď bez prdele. Vím o hodně lidech, kteří sdílej různý motivační citáty, čtou knihy od Kiyosakiho a spol a cejtí se hrozně cool. Protože si myslej, že pro sebe něco dělaj a ostatní to oceněj. Že se podle těch myšlenek v reálu vůbec neřídí, je věc druhá. Ale osobní kouči by byli blbí, kdyby do takovýho trhu nešli, když to vynáší slušný prachy. Měla bys to zkusit taky. Jestli máš čtyřky kozy, určo bys chytla bezva movitou klientelu!

Co se týče mýho psaní, tak já se držím v zásadě tří zásad. Zaprvý nechci bejt sluníčkář jako většina lidí v osobním rozvoji. Zadruhý píšu stoprocentně upřímně a otevřeně. Zatřetí nepíšu o něčem, co jsem sám nezažil nebo neodkoukal od ostatních. To je třeba i důvod, proč jsem i přes opakovaný soukromý žádosti dodnes nenapsal článek o tom, jak přebrat chlapovi babu. Mám sice určitou úvahu, ale nemám ji vyzkoušenou.

Co je podle tebe nejčastějším problémem mužů při navazování vztahů se ženami?

Osobně moc nemusím házení lidí do jednoho pytle, protože každej z nás je trošku jinej. V čem mám problém já, to nemusí mrvit tebe a obráceně.

Podle mýho je na prvním místě sebevědomí. Znám kupu chlapů, který bys na první pohled netypovala na nějaký kunďáky, ale uměj si získat zájem, protože se nebojí projevit. Naopak jsou fajn kluci, kteří si ale na ženský nevěřej - tak jsou single.

Dále je to určitá lenost a neochota se sebou něco dělat. Zrovna minulej tejden si kámoš hrozně stěžoval, že nemůže klofnout žádnou buchtu. Jenže když jsem mu naznačil, že by mohl třeba zhubnout, víc se vonět a celkově zamakat na vzhledu, tak na mě čuměl, jak kdybych spadnul z višně.

Svůj vliv má i určitá míra sociální inteligence a často dost nereálný očekávání. Když seš sexy nymfa, těžko budeš chodit s průměrným ňoumou z buranova, když máš kolem sebe chlapy, který tě dovedou líp materiálně, sociálně a sexuálně uspokojit. Tak to bylo, je a bude.

Oslovit cizí babu na ulici byla utopie

Velké téma ve vztazích a sexu je emancipace. Muž s hodně zářezy je borec, žena čekající dárky je zlatokopka a příliš samostatné ženy zase muže odrazují. Není zrovna emancipace jeden z hlavních problémů ve vztazích?

To nevím, jestli je zrovna dobrej nápad tohle řešit s tebou, když seš ženská a budeš mít totálně odlišnej pohled. Podle mě může být emancipace problém, ale z jinejch důvodů, než zmiňuješ.

Jsem toho názoru, že pokud chlap není totální línej buran, dělá mu dobře, když může babu ochraňovat. Dělat něco, po čem bude mít pocit, že k němu ty jako ženská vzhlížíš jako k alfa samci.

Průser je v situaci, když ženská chce být tak moc emancipovaná, že cíleně vytěsňuje svoji ženskost. Teď nemyslím to, že nebudeš vařit. Stačí, když třeba nedáš chlapovi jakejkoliv prostor, aby ti mohl být oporou. V tu chvíli už tam pak chlap nemá moc prostor projevit svoji mužskou roli a neví, jak se k tomu postavit. Problémy máš rázem na střeše.

Osobně nemám vůbec nic proti tomu, když ženská zastává vyšší posty, když na to má schopnosti. Ale všeho moc škodí.

Tvorbu blogu o sexu a vztazích člověka poznamená. Všímáš si na sobě nějakých změn, třeba většího úspěchu u žen?

Hele a víš, že jo? Když se ohlédnu rok zpátky, byl pro mě třeba kurevskej problém sedět u stolu s kolektivem plných žen. Byl jsem vždy hrozně posranej, potil jsem se strachem a vždy jsem si přál, aby tam byl ještě jeden chlap, kterej to potáhne. Teď s tím nemám problém, ačkoliv na mě poznáš, že jsem furt introvert a žádnej hromadnej bavič. Oslovit pak cizí babu jen tak na ulici už tumplem byla utopie.

Dnes se o dost jednodušeji seznamuji, poznávám nový lidi a docela mě to i baví. Kecal bych, kdyby to šlo bezproblémově. Furt jsem dost stydlivej a nervózní. Nejsem žádnej profesionální pick-uper, moje úspěšnost zdaleka není stoprocentní a musím se dost přemlouvat, abych to oslovení vůbec provedl. Ale občas se zadaří, což jiní chlapi bez chlastu nedaj.

K negativním důsledkům bych dal to, že mnohem víc vnímám případný charakterový nedostatky jiných lidí. A ne vždy jsem dost tolerantní, abych se takovému člověku otevřel a navázal s ním bližší vztah.

Máš na blog nějakou zpětnou vazbu v tom slova smyslu, že víš třeba o vztazích, které díky němu vznikly?

To ani ne, ale už jsem si s několika lidmi psal o jejich soukromých problémech přes e-mail nebo facebookovej chat. Navíc se kolem blogu pomalu buduje menší komunita, která se pravidelněji vyjadřuje v komentech a na sociálních sítích. To stavím mnohem výš než nějaký čísla návštěvnosti. Takže nějaká menší důvěra tam je.

Pár blogerek můj web už zmínilo ve svých článcích, což je něco, co mi fakt podrbe ego :-). A že si mě někdy všimne tak známá blogerka jako ty? Spíš bych věřil, že Zeman přestane chlastat. Vejš už je v mých očích jen velkej online magazín, pak DVTV a na posledním místě Kraus.

Ukaž mi mezi vítězkami Blogerky roku jedinou fakt hnusnou ženskou

Vyzpovídal si několik blogerek na téma, co je přitahuje na mužích. Já byla jedna z nich, a proto by mě vlastně zajímalo, co zase tebe přitahuje na ženách?

Jak dojde na tohle téma, tak vždy říkám, že dost rozlišuji mezi tím, když má jít o sex na jednu noc a vážnej vztah.

V prvním případě nejsem moc náročnej. Troufám si tvrdit, že kdybych byl dost nadrženej, jsem schopnej ojet jakoukoliv babu, která nebude mít míry a věk Haliny Pavlovský, její ksicht nebude připomínat rozmlácenou Dé jedničku, bude dodržovat hygienu a alespoň trošku hlesne.

V druhým případě se dívám víc na charakter. Jelikož jsem introvert, přitahují mě ukecaný ženský se smyslem pro humor. Potřebuji tam cítit určitý osobní kouzlo a projev správné ženskosti. Vysoko stavím i dostatečnou míru názorový shody a empatie, protože to se mnou občas není vůbec lehký. No a když není úplně blbá, má celkem dobře nakročeno.

Co se týče vzhledu, tak brutálně ujíždím na hubených tmavovláskách s brýlemi!

A když už jsme u těch blogerek. Myslíš si z pohledu muže, že to mají sexy ženy v životě jednodušší

Jednoznačně. Nikdy jsem tvůj ksicht neviděl, ale jestli máš silikonový kozy, máš rázem dva pořádný argumenty, proč se k tobě budem jako chlapi většinově chovat líp. A pokud nebudeš hloupá, víš, jak to využít.

Pokud jsi zmínila blogerky, budu ještě konkrétnější – ukaž mi mezi vítězkami kategorií Blogerky roku jedinou fakt hnusnou ženskou. To už o něčem vypovídá, nemyslíš? Hrozně mě rozsekávaj baculky na amatérech, který píšou takový hovna jako „Tlustý tělo je jen pro správnou dámu, která ho umí nosit.“ Blbost. Na vzhledu záleží a kdo tvrdí, že ne, kecá sám sobě.

Na druhou stranu bych zas kecal já, pokud bych tvrdil, že maj bezproblémovej život. Když nepočítám závist, tak ne každej třeba ví, že kupa sexy bab má nízký sebevědomí z toho, že neumí navázat partnerskej vztah s chlapem. Protože jsou tak pěkný, že si na ně běžnej chlap netroufne a když jo, jde mu často jen o to si vrznout. Nezávidím.

Na blogu píšeš také o erotických privátech, erotických seznamkách a dalších místech, kde se za sex přímo či nepřímo platí. Myslíš si, že je tohle téma stále ještě tak trošku tabu, nebo už je čas o téhle oblasti sexu mluvit bez studu a zahanbení?

Nejen trošku. Podle mě jde stále o dost tabuizované téma.

Nedávno jsem se třeba bavil s kámoši a když se dozvěděli, že existují nějaký fóra, kde norníci hodnotěj ťapiny, byli z toho hotoví jak baba z toho, že nedostala krámy. Další kámoš měl zas Vánoce z toho, že si pokecal s reálnou šlapkou v Amsterodamu.

V tomhle jsem asi dost staromilec, ale myslím si, že je dobrý, pokud tyhle oblasti lidský sexuality nejsou většinově uznávaný. Kupa lidí to pak neudělá kvůli tomu, že by se cítili blbě. Přeci jen – netvrď mi, že by se ti líbilo, kdyby chlapi většinově radši bez zábran lezli mrdat do bordelů, než aby se zkoušeli seznamovat „normálně“. Co bys pak z toho zlatokopeckýho života měla?

A já bych zas neměl takovou návštěvnost na tyhle články. Takže hej, jen ať to hezky zůstane tak, jak je!

Je nějaké téma, kterému se na blogu záměrně vyhýbáš a proč?

Vyhýbám se tématům, který jsou totálně mimo zaměření blogu. Lidi mě navštěvují s určitým očekáváním a kdybych najednou začal psát třeba o autech, asi by to nebylo úplně okej.

Z etickýho hlediska se pak snažím články stylizovat tak, abych tebe jako čtenářku nenabádal k manipulativnímu škodění ostatním. Jsem si vědomej toho, že cokoliv dobrýho se dá použít pro blbej účel. A know-how mých článků vyloženě svádí ke zneužití. Nicméně to je na rozhodnutí každýho a já tu nejsem od toho, abych čtenářům dával pár facek za blbý chování.

Taky u mě alespoň v nejbližší době neuvidíš hejtování konkrétní osoby, pokud k tomu nebudu okolnostmi donucenej. Nemám problém kritizovat plošně a rád dělám ironický narážky na mediálně známý osobnosti. Nicméně jakmile bych si do huby vzal třeba konkrétní blogerku, tak už to není o názorovým vymezení ale o tom, že se dotknu jak jí, tak jejích fanoušků, známých a třeba rodiny. A to dělá zbytečně zlou krev, ve který ani nevidím přínos.

S jakým cílem vlastně rady a tipy píšeš? Aktuálně studuješ, tak by mě zajímalo, zda-li jsi alespoň oborově blízko a jestli neplánuješ kariéru sexuologa, případně nějakou podobou profesi blízkou tvému blogu?

Záleží na tom, jestli se na to budu dívat sobecky, nebo ne. Ze sobeckýho hlediska píši blog pro vlastní uvolnění stresů, ukojení exhibicionistických choutek a pocitu, že mám na tomhle světě alespoň malej ostrůvek slávy, kde mě jiní uznávaj.

Z nesobeckých důvodů zde hraje velkou roli pokus čtenáře inspirovat a předat jim nějakou myšlenku. Na tomhle světě běhá dost chlapů, kteří řešej podobný, ne-li horší vztahový problémy jak já. Po přečtení mého blogu se třeba nejenom můžou cejtit líp, ale může je to přimět se sebou i něco dělat. Sezením v koutě nic nezměníš.

Taky jde o určitou snahu psát o soft-skills a vztazích bez toho přehnaně pozitivního pozlátka, že všechno bude růžovoučký a všichni se budem mít hezky. Teď se vrátím k tomu osobnímu rozvoji, ale neodpustím si to. Když si čteš nějaký články osobních koučů, většinou to zní tak, že ty seš ta naivní a hloupá hříšníce a kouč je ten posvátný kněz, kterej šíří dobrotu a přivede tě ke spasení. Já se snažím psát tak, abys měla pocit, že kecáš se sobě rovným v hospodě a místo povídaček o tom, jak bude líp, tě proplesknu a řeknu něco ve stylu „Nechovej se jak vůl.“ V tvém případě spíš jak kráva, když seš ta Klára.

Oborově jsem pak totálně mimo to, co píši. Uvidíme, jestli se to časem nezmění.

Díky moc za rozhovor i všechny zajímavé postřehy, které jsem u tebe na blogu našla. Ať se daří!

I já děkuji za rozhovor. Ne každej den se ti stane, že tě osloví nejznámější nymfa českého Twitteru. Být dost otrlej, tak si řeknu o možnost seznámení. Ale bojím se, že bych se u tebe nedoplatil za účet v restauraci :-).

Zaujal vás Lamič? Jeho blog najdete na adrese www.lamic.cz.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru
Zobrazit všechny komentáře (5)