Výpočet plodných dnů patří mezi jednu z nejstarších antikoncepčních metod. Menstruační cyklus a jeho znalost vám pomůže nejenom zjistit nejplodnější dny, ale také dny neplodné, pokud se chcete před početím chránit právě tímto způsobem. Zjednodušeně by se dalo říci, že nejplodnější dny jsou mezi dvěma menstruacemi. Naopak nejmenší pravděpodobnost otěhotnět je ve dnech před menstruací a krátce po ní. Jak si spočítat plodné dny?

Návod pro výpočet plodných dnů

Menstruační cyklus začíná v první den menstruace a končí poslední den před další menstruací. V případě, že je vaše menstruace pravidelná a trvá 28 dní, za nejplodnější dny považujeme dny kolem ovulace.

V ovulační dny se z vaječníku uvolňuje zrající vajíčko a putuje vejcovodem k děloze. K tomuto procesu dochází 14. den cyklu. Obvykle k tomuto období připočítáváme další 3 dny před a po dni ovulace. Z toho vyplývá, že nejplodnější dny jsou od 11. do 17. dne cyklu.

V případě, že nemáte pravidelný cyklus, výpočet plodných dnů je trochu složitější. Je proto ideální zaznamenat si cykly alespoň 6 měsíců zpětně a určit nejdelší a nejkratší dobu cyklu. Od doby nejkratšího cyklu odečtěte 20 a dostanete první plodný den. Od doby nejdelšího cyklu pak odečtěte 10 a dostanete poslední plodný den.

A proč je ovulace tolik důležitá pro plodné dny? Protože vajíčka mají omezenou životnost. Odhaduje se, že vajíčko je schopné oplodnění asi tak 12 – 14 hodin po ovulaci. Spermie, které vajíčko mohou oplodnit, přežívají 24 – 48 hodin. Čím blíže ovulace proběhne pohlavní styk, tím větší je pravděpodobnost, že otěhotníte. 

Existují případy, kdy se vajíčko z vaječníku neuvolní. Jedná se o tzv. anovulační cyklus a oplodnění v takovém případě není možné. Anovulační cyklus se může vyskytnout v pubertě, ve stresových situacích, během hormonálních poruch nebo po potratu.

Návod na přesnější výpočet plodných dnů

Plodné a neplodné dny se dají určit také přesnějšími metodami, než je klasický výpočet. Jedná se například o měření bazální teploty, hlen po ovulaci nebo stav děložního čípku.

  • Měření bazální teploty se provádí ráno bezprostředně poté, co se probudíte a vstanete. Ideální je zaznamenávat si naměřené hodnoty do tabulky. Během cyklu se bazální teplota mění. V první fázi je bazální teplota nižší řádově o několik desetin stupně než ve druhé fázi (cca o 0,2 – 0,4 °C). Těsně před ovulací bazální teplota ještě mírně klesne a právě tyto dny jsou vhodné pro otěhotnění. Bazální teplota se měří vždy na stejném místě, a sice v pochvě, v konečníku nebo v ústech. Doporučená délka měření bazální teploty je 3 minuty v konečníku či v pochvě. V ústech by se teplota měla měřit po dobu 4 až 5 minut. Pro výpočet neplodných dnů pomocí bazální teploty platí pravidlo „tři po šesti“. Pokud ve třech po sobě následujících dnech naměříte vyšší teplotu než v šesti předcházejících dnech, nastává neplodné období až do začátku menstruace.
  • Hlen po ovulaci je dalším příznakem pro určení plodných dní. Během cyklu se výrazně mění vzhled hlenu. Pro neplodné dny platí, že je hustší, protože se snaží vytvořit takřka neprostupnou bariéru spermiím, zároveň také snižuje jejich životaschopnost. Hlen před ovulací, tedy těsně před dozráním vajíčka a jeho následným uvolněním, je naopak řídký a spermie jím snadno prostoupí. V období kolem ovulace je hlen kluzký a tažný. Uvolňuje se samovolně, ulpívá na toaletním papíru a mezi stydkými pysky jej lze snadno nahmatat. Tyto změny můžete pozorovat 3 dny před ovulací a dva dny po ní. Jedná se o nejplodnější dny v celém menstruačním cyklu.
  • Konzistence děložního čípku představuje další ukazatel plodných a neplodných dní. Každá žena dokáže děložní čípek sama nahmatat a určitě jeho stav i konzistenci. Ideální poloha pro kontrolu děložního čípku je buď ve stoje s jednou nohou pokrčenou a opřenou například o židli, anebo v podřepu. Děložní čípek po menstruaci je tvrdý, má uzavřenou děložní branku a je také níže položený. Jakmile se začne blížit ovulace, děložní čípek se posouvá směrem nahoru, na pohmat je hůře dosažitelný a měkne – přesně takto signalizuje plodné dny. Děložní čípek před menstruací opět klesá a tvrdne.

Mně výpočet plodných dnů jako zjištění ideální doby pro otěhotnění nic moc neříká. Kamarádka se takto o dítě snažila půl roku: denně měli s partnerem pohlavní styk, měřila si teplotu a sledovala děložní čípek. Já nic takového nedělala a otěhotněla jsem do dvou týdnů od vynechání antikoncepce. Podle mě každé takové „měření a sledování“ ženu stresuje. Příliš se hlídá. Podle mě je nejlepší nechat věcem volný průběh. Buď to jde, anebo to nejde. To ale neznamená, že bych tyhle metody zatracovala. Vůbec ne. Když se nedaří, pak chce asi člověk zkusit všechno. Míša K.

Maximální pravděpodobnost početí při jednom pohlavním styku v plodném období se pohybuje přibližně mezi 30 – 50%.

Plodné dny jako antikoncepce

Plodné a neplodné dny a jejich výpočet představuje nejstarší způsob antikoncepce. Obrovskou výhodou této antikoncepční metody je to, že je 100% přírodní, nevyžaduje žádný lékařský zákrok ani pomůcky či medikamenty. Využít ji mohou i páry, které neuznávají jinou antikoncepci (například z důvodu náboženského přesvědčení) nebo jim jiné způsoby antikoncepce nevyhovují. Výpočet plodných dnů s sebou coby antikoncepce nenese žádná zdravotní rizika.

Pokud ale vedete zdravý a běžný sexuální život, není tato metoda plně vyhovující. Vyžaduje totiž sexuální abstinenci během plodných dnů a samozřejmě přísnou zdrženlivost v sexuálním životě s ohledem na fázi menstruačního cyklu. Je nutné říci, že ani poté není zcela spolehlivá.

Já jsem po vysazení HA ještě nechtěla otěhotnět, a tak jsem si hlídala plodné a neplodné dny. Jinou antikoncepci jsme s manželem neměli. Po roce a půl jsme se rozhodli pro miminko, pokusili se během ovulace a vše se povedlo napoprvé. Plodné a neplodné dny jako antikoncepce není samozřejmě spolehlivá, ale pokud člověk vše dodržuje tak, jak má, dá se to. Zpočátku to sledování a vyhodnocování může být složité. Po ovulaci už by mělo být spolehlivě neplodné období. My tuto metodu už asi budeme používat celý život. Nyní čekáme druhé dítě a opět se mi podařilo těhotnět na první pokus. Předtím jsme se pár měsíců početí vyhýbali – také zdárně. Lenka M.

Jestliže žena užívá hormonální antikoncepci, má vlastně stále chráněný styk a žádné plodné dny. Hormonální antikoncepce zabraňuje dozrávání vajíček a tudíž i ovulaci. Jedná se o jednu z nejspolehlivějších (i když ne nejzdravějších) způsobů antikoncepce.

Menstruační cyklus a jeho fáze

Menstruační cyklus lze rozdělit do tří fází:

  1. Folikulární fáze – začíná prvním dnem menstruace, tedy krvácením. Právě v tento den začínáme počítat nový menstruační cyklus. Tuto fázi označujeme jako předovulační, protože v ženském těle probíhají hormonální změny, které jsou přípravou na ovulaci. Folikulární fáze trvá přibližně 13 až 18 dní.
  2. Ovulace – přichází po konci folikulární fáze, a to v půlce menstruačního cyklu. Jedná se o proces, kdy se zralé vajíčko uvolňuje z vaječníku. Toto období je ideální pro otěhotnění, jedná se o plodné dny.
  3. Luteální fáze - tato fáze začíná dnem ovulace a končí prvním dnem menstruace, trvá přibližně 12 až 16 dní. Na rozdíl od folikulární fáze by fáze luteální měla mít konstantní délku. Během tohoto období je ženské tělo připraveno na přijetí oplodněného vajíčka, prudce klesá hladina estrogenu a stoupá bazální teplota. Jestliže zralé vajíčko není oplodněno, odchází společně s děložní sliznicí z těla ven v podobě menstruačního krvácení.

Vajíčko po ovulaci poměrně rychle zaniká. Oplodněno může být pouze v intervalu do 24 hodin. Spermie si však svou oplodňovací schopnost mohou uchovat po dobu 3 až 5 dní, ovšem pro takto dlouhé přežití potřebují vhodné prostředí v podobě řídkého, až vodnatého hlenu. Při příznivých podmínkách si tedy spermie umí v děloze počkat na vajíčko až 5 dní, což v praxi znamená, že žena může otěhotnět až po pohlavním styku. Hlen a jeho kvalita proto může mnohdy být ještě lepším prediktorem početí než načasování pohlavního styku co nejblíže ovulaci.

Otěhotnění samozřejmě ovlivňuje celá řada dalších faktorů, například věk muže a ženy. Zatímco pro muže platí, že přibývající věk jejich plodnost snižuje jen nepatrně, u žen je tomu naopak. Žena je nejplodnější po období dospívání a plodnost pak značně limituje přechod i přibývající věk.

Ať už se pokoušíte otěhotnět, nebo naopak těhotenství zabránit, nikdy není na škodu vnímat změny, které se odehrávají ve vašem těle, a zároveň je chápat. Naučit se rozpoznat signály blížící se ovulace, vytušit, kdy máte neplodné dny a kdy je naopak doba ideální pro otěhotnění, se vám bude hodit prakticky během celého vašeho produktivního věku.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru
Zobrazit všechny komentáře (5)